|
|
Ošetřovatelská péče u morbidně obézního pacienta
Buřičová, Iva ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Podle dostupných studií celosvětově vzrůstá počet obézních, můžeme tedy hovořit o takzvané pandemii obezity. S obézními pacienty se často můžeme setkat v nemocničních zařízeních a je nutné na tuto skutečnost reagovat jak v lékařské, tak ošetřovatelské péči. Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u morbidně obézního pacienta. Práce je zpracována formou případové studie, ve které detailně rozebírám péči o pacientku, která podstoupila plikaci žaludku z důvodu třetího stupně obezity, u kterého byly vyčerpány všechny pokusy o konzervativní léčbu. Výzkum probíhal na klinice zaměřené na léčbu obezity. Informace do teoretické a praktické části bakalářské práce jsem čerpala z dostupné české i zahraniční literatury a odborných článku. V praktické části jsem tyto informace doplnila rozhovorem s personálem kliniky a pacientkou, studiem dokumentace, standardů a pozorováváním. Cílem práce je detailní popsání ošetřovatelského procesu podle modelu funkčního typu zdraví od Margaret Gordonové, a shrnutí nejdůležitějších poznatků v péči o pacienta s morbidní obezitou na specializované klinice a návrh na využití těchto poznatků i mimo specializovanou kliniku. Analýzou ošetřovatelského procesu jsem zjistila, že se sestry na klinice řídí standardy dané kliniky. V kapitole diskuze detailně popisuji, jak vypadá...
|
|
|
Vliv 3měsíčního cvičebního programu na posturální stabilitu u jedinců po bariatrické operaci
Mašková, Kateřina ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent)
Souhrn Název práce: Vliv tříměsíčního cvičebního programu na posturální stabilitu u jedinců po bariatrické operaci Cíle práce: Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda má tříměsíční pravidelné cvičení zahrnující posilovací a aerobní cvičení vliv na statickou posturální stabilitu u obézních jedinců, kteří podstoupili bariatrickou operaci. Metoda: Speciální část byla sepsána na základě dat získaných z přístrojového posturografického měření pacientů trpících obezitou, kteří podstoupili bariatrickou operaci. Byla měřena statická posturální stabilita pomocí tlakové desky MobileMat od firmy Tekscan. Účastníci byli měření před operací a následně přibližně 4 měsíce po operaci. Do studie bylo celkem zahrnuto 30 osob ve věku 31 až 65 let s BMI hodnotami mezi 35-55 kg/m2 (obezita 2. a 3. stupně) splňujících podmínky účasti, kteří podstoupili vstupní a výstupní vyšetření včetně stabilometrie. Byli rozděleni na skupinu účastnící se tříměsíčního cvičebního programu (n=10; věk 51 ± 7,3 let; BMI 41,7 ± 6,4 kg/m2 ) a skupinu podstupující pouze bariatrickou operaci (n=20; věk 48 ± 9,4 let; BMI 43,6 ± 6,5 kg/m2 ). Pohybový program zahrnoval cvičení třikrát týdně: jednou týdně hodinové posilovací a hodinové aerobní skupinové cvičení a minimálně jednou týdně samostatnou domácí intervenci. Výsledky: U obou skupin došlo na...
|
|
|
Genetické pozadí obezity a její léčba bariatrickou chirurgií
Lischková, Olga
Celogenomové asociační studie, provedené v letech 2006-09, vedly k odhalení desítek genových lokusů, které predisponují jedince k obezitě. Nejsilnější signály byly zachyceny u polymorfismů v genu FTO (fat mass and obesity associated) a blízko genu MC4R (melanocortin-4 receptor). Studie předkládané v této práci referují o souvislostech polymorfismů vybraných genů s antropometrickými a metabolickými ukazateli. V souboru normoglykemických žen jsme nalezli asociaci polymorfismu blízko genu MC4R s hladinou růstového hormonu a leptinu, což vypovídá o jeho komplexní roli v hypothalamických regulacích. Byl zjišťován vliv variability genu FTO u štíhlých žen. Haplotypová kombinace čtyř rizikových variant u nich souvisela s mírným zvýšením BMI v rámci souboru. Vysvětlením jejich štíhlého fenotypu by mohl být nález vyšší hladiny růstového hormonu. Asociace vybraných obezitogenů jsme hledali i u adolescentů. Byla nalezena souvislost polymorfismů v genech MC4R a BDNF s metabolickým syndromem. Asociace polymorfismu v genu FTO s nadváhou a obezitou byla u adolescentů potvrzena, nově popsána byla souvislost varianty genu TMEM18 s podváhou. Varianta v genu PCSK1 korelovala s nižšími hladinami glukózy, a to zejména u chlapců. Druhá část této práce se zabývá účinky bariatrických operací,jejichž účinkem není jen snížení...
|
|
|
Vliv 3měsíčního cvičebního programu na posturální stabilitu u jedinců po bariatrické operaci
Mašková, Kateřina ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent)
Souhrn Název práce: Vliv tříměsíčního cvičebního programu na posturální stabilitu u jedinců po bariatrické operaci Cíle práce: Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda má tříměsíční pravidelné cvičení zahrnující posilovací a aerobní cvičení vliv na statickou posturální stabilitu u obézních jedinců, kteří podstoupili bariatrickou operaci. Metoda: Speciální část byla sepsána na základě dat získaných z přístrojového posturografického měření pacientů trpících obezitou, kteří podstoupili bariatrickou operaci. Byla měřena statická posturální stabilita pomocí tlakové desky MobileMat od firmy Tekscan. Účastníci byli měření před operací a následně přibližně 4 měsíce po operaci. Do studie bylo celkem zahrnuto 30 osob ve věku 31 až 65 let s BMI hodnotami mezi 35-55 kg/m2 (obezita 2. a 3. stupně) splňujících podmínky účasti, kteří podstoupili vstupní a výstupní vyšetření včetně stabilometrie. Byli rozděleni na skupinu účastnící se tříměsíčního cvičebního programu (n=10; věk 51 ± 7,3 let; BMI 41,7 ± 6,4 kg/m2 ) a skupinu podstupující pouze bariatrickou operaci (n=20; věk 48 ± 9,4 let; BMI 43,6 ± 6,5 kg/m2 ). Pohybový program zahrnoval cvičení třikrát týdně: jednou týdně hodinové posilovací a hodinové aerobní skupinové cvičení a minimálně jednou týdně samostatnou domácí intervenci. Výsledky: U obou skupin došlo na...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u morbidně obézního pacienta
Buřičová, Iva ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Podle dostupných studií celosvětově vzrůstá počet obézních, můžeme tedy hovořit o takzvané pandemii obezity. S obézními pacienty se často můžeme setkat v nemocničních zařízeních a je nutné na tuto skutečnost reagovat jak v lékařské, tak ošetřovatelské péči. Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u morbidně obézního pacienta. Práce je zpracována formou případové studie, ve které detailně rozebírám péči o pacientku, která podstoupila plikaci žaludku z důvodu třetího stupně obezity, u kterého byly vyčerpány všechny pokusy o konzervativní léčbu. Výzkum probíhal na klinice zaměřené na léčbu obezity. Informace do teoretické a praktické části bakalářské práce jsem čerpala z dostupné české i zahraniční literatury a odborných článku. V praktické části jsem tyto informace doplnila rozhovorem s personálem kliniky a pacientkou, studiem dokumentace, standardů a pozorováváním. Cílem práce je detailní popsání ošetřovatelského procesu podle modelu funkčního typu zdraví od Margaret Gordonové, a shrnutí nejdůležitějších poznatků v péči o pacienta s morbidní obezitou na specializované klinice a návrh na využití těchto poznatků i mimo specializovanou kliniku. Analýzou ošetřovatelského procesu jsem zjistila, že se sestry na klinice řídí standardy dané kliniky. V kapitole diskuze detailně popisuji, jak vypadá...
|
|
|
Genetické pozadí obezity a její léčba bariatrickou chirurgií
Lischková, Olga ; Bendlová, Běla (vedoucí práce) ; Šeda, Ondřej (oponent) ; Mráz, Miloš (oponent)
Celogenomové asociační studie, provedené v letech 2006-09, vedly k odhalení desítek genových lokusů, které predisponují jedince k obezitě. Nejsilnější signály byly zachyceny u polymorfismů v genu FTO (fat mass and obesity associated) a blízko genu MC4R (melanocortin-4 receptor). Studie předkládané v této práci referují o souvislostech polymorfismů vybraných genů s antropometrickými a metabolickými ukazateli. V souboru normoglykemických žen jsme nalezli asociaci polymorfismu blízko genu MC4R s hladinou růstového hormonu a leptinu, což vypovídá o jeho komplexní roli v hypothalamických regulacích. Byl zjišťován vliv variability genu FTO u štíhlých žen. Haplotypová kombinace čtyř rizikových variant u nich souvisela s mírným zvýšením BMI v rámci souboru. Vysvětlením jejich štíhlého fenotypu by mohl být nález vyšší hladiny růstového hormonu. Asociace vybraných obezitogenů jsme hledali i u adolescentů. Byla nalezena souvislost polymorfismů v genech MC4R a BDNF s metabolickým syndromem. Asociace polymorfismu v genu FTO s nadváhou a obezitou byla u adolescentů potvrzena, nově popsána byla souvislost varianty genu TMEM18 s podváhou. Varianta v genu PCSK1 korelovala s nižšími hladinami glukózy, a to zejména u chlapců. Druhá část této práce se zabývá účinky bariatrických operací,jejichž účinkem není jen snížení...
|
|
|
IInformovanost lidí s nadváhou a lidí bez nadváhy o riziku vzniku kardiovaskulárních chorob.
Hladíková, Lenka ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá informovaností lidí s nadváhou a lidí bez nadváhy o riziku vzniku kardiovaskulárních chorob. Cílem je zjistit míru znalostí obou skupin v oblasti onemocnění srdce a cév a jejich zájem o tuto problematiku. Dalším cílem je zjistit, zda případně jak velký je rozdíl v informovanosti mezi pohlavími. Teoretická část poskytuje informace o obezitě, o jejích příčinách, příznacích, komplikacích a léčbě. Dále se zabývá častými kardiovaskulárními chorobami, mezi které patří hypertenze, ateroskleróza, infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, náhlá mozková příhoda a dyslipidémie. Jedna kapitola je pak věnována projektům, které se zabývají prevencí obezity a onemocněním srdce a cév. V praktické části je popsána zkoumaná skupina, u které bylo provedeno dotazníkové šetření. Prostřednictvím analýzy výsledků se ukázalo, že lidé, kteří netrpí nadváhou nebo obezitou, jsou více informováni o rizicích kardiovaskulárních chorob než lidé, kteří obezitou nebo nadváhou trpí, protože ti se o danou problematiku méně zajímají. Lepší informovanost v oblasti onemocnění srdce a cév mají ženy než muži. Z 89 respondentů se zajímá o problematiku onemocnění srdce a cév 14 jedinců, z nichž je 12 dostatečně informováno o problematice kardiovaskulárních onemocnění. Součástí práce je stravovací plán vhodný...
|
|
|
Genetické pozadí obezity a její léčba bariatrickou chirurgií
Lischková, Olga
Celogenomové asociační studie, provedené v letech 2006-09, vedly k odhalení desítek genových lokusů, které predisponují jedince k obezitě. Nejsilnější signály byly zachyceny u polymorfismů v genu FTO (fat mass and obesity associated) a blízko genu MC4R (melanocortin-4 receptor). Studie předkládané v této práci referují o souvislostech polymorfismů vybraných genů s antropometrickými a metabolickými ukazateli. V souboru normoglykemických žen jsme nalezli asociaci polymorfismu blízko genu MC4R s hladinou růstového hormonu a leptinu, což vypovídá o jeho komplexní roli v hypothalamických regulacích. Byl zjišťován vliv variability genu FTO u štíhlých žen. Haplotypová kombinace čtyř rizikových variant u nich souvisela s mírným zvýšením BMI v rámci souboru. Vysvětlením jejich štíhlého fenotypu by mohl být nález vyšší hladiny růstového hormonu. Asociace vybraných obezitogenů jsme hledali i u adolescentů. Byla nalezena souvislost polymorfismů v genech MC4R a BDNF s metabolickým syndromem. Asociace polymorfismu v genu FTO s nadváhou a obezitou byla u adolescentů potvrzena, nově popsána byla souvislost varianty genu TMEM18 s podváhou. Varianta v genu PCSK1 korelovala s nižšími hladinami glukózy, a to zejména u chlapců. Druhá část této práce se zabývá účinky bariatrických operací,jejichž účinkem není jen snížení...
|
host ::
RSS.